Varování: Yaoi, skupinový sex, incest
Tohle
je jako scéna z nějakého filmu. Ležím tu v posteli, nahý,
zakutaný do přikrývek a vedle mně spí ta nejkrásnější holka,
jakou jsem si kdy mohl přát. Když Hinata přišla, Itachi se
tvářil hodně zklamaně. Netvrdím, že mi to není líto, ale
potřebuju si to nějak srovnat v hlavě ještě předtím, než si s
ním o tom promluvím. Nemůžu na něj přece jen tak vybalit, že
se chovám divně jen protože jsem ho škvírou ve dveřích
šmíroval, jak s někým souloží. Přece mi do toho nic není, on
je dospělý a může si dělat, co chce... Je to tady. Zase nemůžu
usnout. Otočím se na bok, a... najednou ztuhnu. Dveře od mého
pokoje jsou pootevřené. Jakto? Já je přece zavíral?
Vylezu
z postele a navleču si na sebe boxerky. Jdu ke dveřím a rozhlédnu
se po tmavé chodbě. Nikde nikdo. Nevím, co to do mně najednou
vjelo, jakási zvláštní síla mě táhne ke dveřím Itachiho
pokoje a já prostě nemůžu odolat. Dveře jsou opět pootevřené...
"Jsi
nedočkavý, Itachi... tak nedočkavý...," zašeptá smyslně.
"Takového
mě přece máš nejradši, Dei...," odpoví druhý hlas.
"Takového
tě miluju, broučku..."
Propletenec
dvou nahých těl se k sobě vášnivě tiskne a jeden dychtivě
ochutnává ústa toho druhého. Drobnější postava je vmžiku
otočená zády k Itachimu a přitlačená ke dveřím vestavěné
skříně jen několik centimetrů od dveří do pokoje. Itachiho
dlaň se ladně sveze po ladné křivce zad jeho milence a stiskne
pevný zadeček. Pokojem se nese jen výkřik, který značí náhlé
spojení jejich těl...
"Sasuke?,"
zaslechnu za sebou hlas a prudce sebou trhnu. Za mnou stojí Hinata,
zabalená do mého županu, která si mě starostlivě prohlíží...
"Děje se něco?"
"Ne,
vůbec nic, pojď, jdeme spát," pobídnu Hinatu a naposledy se
podívám škvírou ve dveřích do pokoje mého bratra. V tu chvíli
se můj pohled střetne s párem dalších očí a já ucuknu a v
panice vyběhnu směrem do svého pokoje...
OooOoOoOoOoOoOoOoOo
Tohle
není dobrý! Tohle vůbec není dobrý! Jen, co jsem ráno
vyprovodil Hinatu, jsem se zase zavřel do pokoje a do nejdelší
smrti nehodlám vylézt. Oni mě viděli! Teď ví, že se na ně
chodím dívat! Co sakra budu dělat? Co si jen počnu? Tohle se
nikdy nemělo stát, to bude moje smrt, to nepřežiju!
"Sasuke?," ozve se najednou za mými dveřmi známý hlas. "Vylez, potřebuju s tebou mluvit."
"Sasuke?," ozve se najednou za mými dveřmi známý hlas. "Vylez, potřebuju s tebou mluvit."
"Ne!,"
písknu jak malé dítě.
"Sasuke,
nebuď jak malej a vylez! Chci tě někomu představit!,"
zakřičí Itachi nazpátek. Ještě chvíli čeká u dveří a pak
nasupeně odejde. Chvíli jen tak stojím uprostřed pokoje a
přemítám, co mám dělat. Nakonec, přece tady nemůžu být
zavřený až do smrti a třeba... třeba se mi to jen zdálo.
Vykouknu ze dveří na chodbu a... nikde nikdo. Pomalu sejdu po
schodech dolů a už na chodbě uslyším z obýváku hlasy. Váhavě
se vydám směrem do pokoje a strčím hlavu do dveří. Nestačím
ještě nic říct a už se ke mně upřou pohledy veškerého
osazenstva ve složení - můj starší bratr Itachi a
neidentifikovatelný objekt Itachiho touhy, rozvalující se na našem
gauči.
"No
to je dost, Sasuke," pronese veledůležitě Itachi, zvedne se z
křesla, obejde ho a postaví se vedle mě. Postava blond chlapce na
našem gauči se taktéž zvedne.
"Sasuke,
chtěl bych ti představit mého přítele Deidaru. To on je tím
důvodem, proč na tebe poslední dobou nemám moc času, ale prosím,
nezlob se na něj, on za nic nemůže. A Deidaro, tohle je můj
mladší bráška Sasuke," pronese Itachi svůj krátký proslov
se zasněným úsměvem ve tváři. Deidara směrem ke mně natáhne
ruku a já ji váhavě stisknu. Mám co dělat, abych se nečervenal.
Jediný, co mi momentálně běží hlavou je to, co jsem včera
viděl a... že oni nejspíš ví, že jsem je viděl. Tuhle myšlenku
se snažím setřást a chovat se zase normálně, aby to na mně
nebylo tak poznat.
"Teda
Sasuke, jak je to možný. Vy jste si s Itachim tak strašně
podobný! Kdybych nevěděl, že jsi o 5 let mladší, myslel bych
si, že jste dvojčata. No podívej se na sebe, celý Itachi!,"
štěbetá nadšeně Deidara, div mě neštípe do tváří.
"No...
Koukám, že se Deimu celkem líbíš, Sasuke. Doufám, že to bude
oboustranné, protože teď spolu budete trávit hodně času. Dei u
nás teď bude bydlet," řekne Itachi tónem, jako by mluvil o
počasí. Najednou mi zaskočí slina a já se začnu dusit. To ale
ke mně pohotově přiskočí Deidara a dá mi pořádnou herdu do
zad. Tohle se mi snad jen zdá... Prosím, ať se mi to jen zdá!
OooOoOoOoOoOoOoOoOo
"Nechceš
si ještě přidat, Sasuke? Ještě tu zbylo nějaké maso...,"
ptá se starostlivě Itachi u společné večeře. Pořád se
vzpamatovávám a zpracovávám ten šok, který mi tihle dva
přichystali, nemám na jídlo ani pomyšlení. Jen zavrtím hlavou,
že opravdu nechci.
"To
je škoda, Sasuke, Dei si s tím dal docela dost práce...,"
konstatuje srdceryvným tónem Itachi. To na mě ale neplatí.
"Copak
Sasuke, nechutná ti?," zeptá se zničeho nic Deidara. Taky mi
moc nepřidává, jak se na mě během celé téhle večeře dívá.
Tohle se mi nelíbí...
"Ale
jo, je to dobrý, jen... Já už nemůžu...," snažím se
vykroutit. Demonstrativně si pohladím poloprázdné břicho.
Myslím, že mi to nevěří, ale i tak kývnou, že chápou.
"Mno...
myslím, že bych měl sklidit ze stolu...," řekne Itachi a
pomalu se zvedne od stolu, v tu chvíli ho ale zadrží Deidara.
"Nedělej
si s tím starosti, Itachi. Já to udělám," opáčí medovým
hlasem Deidara. Itachi si jen povzdechne.
"Dobře,
ale Sasuke ti pomůže...," řekne poněkud tvrdým tónem
Itachi. Když Itachi promluví tímhle tónem, je zbytečné ho
ukecávat. To znamená, že to myslí naprosto vážně a nemíní se
o tom hádat. Otráveně se zvednu od stolu a dám se do úklidu. Po
chvíli zůstanu s Deidarou v kuchyni sám.
"Nevadí,
Sasuke?," zeptá se blonďák najednou.
"Co?,"
odpovím zaraženě.
"Že
jsem tady... Je to tak narychlo... A že mi musíš pomáhat a tak...
Nějak všechno? Nevadí ti to?," zeptá se přehnaně
starostlivým tónem. Přijde mi, že to není tak úplně upřímné,
že se jen snaží se mi zalíbit. Nedaří se mu to.
"Ne,
nevadí... Itachi tě má rád, takže...," koktám. "Když
je Itachi šťastný, jsem šťastný i já."
"To
je dobře... To je moc dobře...," zašeptá Deidara jen několik
centimetrů od mého ucha. Leknutím sebou cuknu. Tohle bylo... Málem
jsem měl infarkt, ale taky pocit, že mi srdce vyskočí z těla
vzrušením. Co to se mnou sakra je?
"Víš
Sasuke, musíme spolu vycházet, když teď spolu budeme žít pod
jednou střechou. Líbíš se mi, Sasuke, jsi hodně podobný
Itachimu, mojí lásce. Jsi mu až neuvěřitelně podobný...,"
šeptá tak smyslným hlasem, až mě z toho zamrazí.
Než
se stačím vzpamatovat, Deidara se ode mně vzdálí, zapne myčku a
zmizí z místnosti. Najednou jsem v kuchyni zůstal sám...
OooOoOoOoOoOoOoOoOo
Snažím
se usnout a zase mi to nějak nejde. Nejradši bych si za ty moje
myšlenky nafackoval. Mám krásnou holku, tu nejkrásnější, jakou
jsem si kdy mohl přát a... já nemůžu přestat myslet na to, co
jsem v posledních dnech viděl. Vím, že bych se neměl dívat, ale
nemůžu si pomoct. Vzrušuje mě to víc než cokoliv jiného. Bojím
se přiznat si to, ale vzrušuje mě to dokonce víc než to, co
dělám s Hinatou...
Můj
bratr. Můj cnostný bratr provozuje takové věci jako je sex. Ještě
k tomu s klukem. Zní to tak sladce, tak zakázaně... Já sleduju
svého bratra při sexu a ještě mě to rajcuje. Navíc ten dnešní
rozhovor s Deidarou mi nahání husí kůži... Vím, že je to
bráškův kluk, ale to, co mi řekl, mě rozhodně nenechává
chladným. Ani se Itachimu nedivím, tohle by mě taky vyrajcovalo
natolik, že bych hodil za hlavu svoje zásady i sexuální orientaci
a nechal bych ho, aby si se mnou dělal cokoliv, co se mu zachce...
Sakra.
SAKRA. SAKRA!!!
Prudce
se posadím na posteli a všimnu si, že na jednom místě je
přikrývka jaksi vyboulená. Moje ruka automaticky zamíří pod
přikrývku a stiskne mou erekci. Bože můj, tohle je už vážně
moc!
Shodím
ze sebe přikrývku a odhrnu lem boxerek, abych mohl svůj penis
vysvobodit z nepříjemného sevření spodního prádla. Párkrát
prudce zapohybuju rukou a moje ústa opustí tichý sten. Dám si
opravdu záležet a po chvíli přijde neskutečně bouřlivý a
silný orgasmus. Svalím se zpátky na polštář a vydýchávám se.
Dlaň potřísněnou mým spermatem si otřu do papírového
kapesníčku, který se válí pro všechny případy vedle postele,
natáhnu si zpátky boxerky a chvíli jen tak ležím a zírám do
stropu. Můj pohled jaksi automaticky zabloudí ke dveřím mého
pokoje.
Jsou
pootevřené.
OooOoOoOoOoOoOoOoOo
Po
další čtvrthodině to už přestávám zvládat. Myšlenky v mojí
hlavě si dělají, co chtějí. Já to takhle dál nevydržím!
Posadím na posteli a rozběhnu se směrem k Itachimu pokoji. Vím,
že bych neměl, ale nedá mi to spát... Já jinak neusnu, musím...
musím se dívat!
Zastavím
se těsně u dveří Itachiho pokoje. Opět nezklamal, dveře jsou
pootevřené a já vidím dovnitř.
Deidara
klečí na posteli na všech čtyřech a za ním klečí Itachi,
který prudce přiráží do jeho těla. Místností se ozývají
hlasité steny obou mužů. Je to tak divoké, nespoutané a
živočišné, dokonale božská podíváná... Jejich vlasy se lepí
na zpocená těla, Itachi v jedné ruce pevně svírá Deidarovy boky
a v té druhé několik pramenů jeho blonďatých vlasů. Prudce
zaklání svého milence dozadu.
Itachiho
dlaň putuje z Deidarových boků přes jeho bříško na hrudník a
pomalu napřimuje Deidaru do polohy vkleče. Deidara se zády
přitiskne na Itachiho hrudník a prudce zakloní hlavu. Dlaň, která
ještě před chvílí mezi prsty svírala blond kadeře, kde už
není potřeba, si to zamíří níž a pevně stiskne Deidarovu
erekci. Ten vypískne překvapením, ale naprosto se poddá svému
milenci. Itachiho ruka pracuje v rytmu přírazů do Deidarova těla
a po chvíli oba muži dosáhnou slastného vrcholu...
OH
MŮJ BOŽE. To, co jsem právě viděl... Můj pohled sjede
automaticky do mého rozkroku, kde je opět velmi dobře patrná
obrovská a bolestivá boule. SAKRA! To snad není pravda! Už už
jsem se chystal odebrat se do svého pokoje a vyřešit tenhle malý
- velký problém, když ucítím pevný stisk na mé paži a silné
trhnutí. Než se stačím vzpamatovat, tak si uvědomím, že právě
ležím na zemi přímo uprostřed Itachiho pokoje a probodávájí
mě dva páry tázavých očí...
OooOoOoOoOoOoOoOoOo
"Ale
ale, kdo nás to poctil svou návštěvou?," pronese Deidara
posměšným tónem. Já se nezmůžu na nic jiného, než na ty dva
překvapeně civět. Ani se nepokouším zakrýt ten problém,
rýsující se pod mými boxerkami. Tady už nejspíš nemá cenu
cokoliv vysvětlovat...
"Líbilo
se ti, cos viděl, Sasuke? Díváš se rád?," zašeptal
smyslným hlasem Deidara, kousajíc se do dolního rtu. Najednou si
přede mně klekl a díval se na mě ze vzdálenosti sotva dvou
centimetrů. "My se s Itachim taky moc rádi díváme, víš?"
Tohle
mi vyrazilo dech.
"Jak...
co...," vykoktám ze sebe. Deidarovi se na tváři usadí
zvláštní úšklebek.
"Sasuke,
drahoušku... jsi sladký, skoro jako Itachi... A jsi opravdu sladký
s tou svojí holkou. Jste spolu tak sladcí," šeptá Deidara
dál. Srdce mi vyskočí až do krku. "A to, co jsi před chvílí
dělal ve svém pokoji... Na co jsi myslel, zlatíčko?"
Pokouší
se o mně infarkt. Můj pohled zabloudí k Itachimu. Ten ležérně
sedí na posteli, podpírá si hlavu a jen mlčky pozoruje mě a
svého milence. Nevypadá to, že by mě chtěl z téhle situace
nějak vysekat, naopak. Užívá si to...
"Já...
já...," snažím se ze sebe něco vyrazit, ale nejde to. Slova
se mi zadrhávají v hrdle a já nejsem schopný ze sebe vypravit
hlásku.
"Myslel
jsi na to, co jsi viděl, že ano? Já vím, že ano. Proto ses sem
přišel podívat. Věděli jsme, že přijdeš broučku. Líbilo se
ti, co jsi před chvílí viděl?," naléhá Deidara. Nedokážu
ze sebe vydat jediný zvuk. Jen tiše kývnu.
"Hmmm...
jsi sladký... Že je sladký, Itachi?," otočí se Deidara
směrem k mému bratrovi. Itachi se jen záhadně usměje.
"Je
sladký... Je to můj malý, sladký bráška," pronese Itachi
tak smyslným hlasem, že ve mně vzrušení začne ještě víc
pulzovat. Právě mě vzrušil vlastní bratr!
"Myslím,
že tvůj malý bráška potřebuje tak trošku pomoc, co říkáš,
lásko?," prohodí Deidara směrem k bráškovi a s těmito
slovy lehce stiskne mojí erekci. Vypísknu leknutím...
"Pomůžeme
bráškovi...," odpoví Itachi. Roztřesu se.
"Ano,
pomůžeme tvému malému bráškovi," zopakuje Deidara a pomůže
mi na nohy. Jedním trhnutím mě hodí na jejich postel...
OooOoOoOoOoOoOoOoOo
Ležím
uprostřed postele mezi Deidarou a Itachim. Jejich doteky mapují
celé moje tělo a jejich horké a vlhké polibky křižují můj krk
a hrudník. Jejich doteky a polibky mě pálí po celém těle,
nejradši ze všeho bych hlasitě křičel a utekl, ale na druhou
stranu jsem se ještě nikdy necítil tak dobře. Chci to. Chci to
všechno, co mi dávají a chci ještě víc...
Jemná
dlaň ve chvíli stiskne mojí kamenně tvrdou erekci a začne prudce
pohybovat. Moje ústa opustí výkřik překvapení. O to větší je
moje překvapení, když moje vzrušení najednou zmizí ve vlhkých
a horkých ústech Deidary... Mocně zalapám po dechu, když v tom
moje ústa uvězní v dlouhém a hlubokém polibku Itachiho rty...
Nevím, kam s rukama. Jedna z mých rukou stiskne Deidarovy vlasy a
tlačí jeho hlavu hlouběji do mého klína, ta druhá sjíždí po
vypracované hrudi mého bratra až k jeho tvrdé erekci. Tam mě
však zadrží Itachiho ruka.
"Ne
Sasuke, ještě není čas... není čas, nii-chan," zašeptá a
opět se zmocní mých rtů. Tohle nemůžu už dýl vydržet. Můj
penis mocně pulzuje na znamení blížícího se vrcholu. Jedním
bezděčným pohybem silně přirazím do Deidarových úst a jeho
ústa zaplaví vlna mého orgasmu...
Deidara
se napřímí do sedu, lehce si olízne rty a labužnicky polkne.
Zatmívá se mi před očima vším tím vzrušením. Můj bratr se
najednou přestane věnovat mým rtům, jedním prudkým pohybem si
přitáhne Deidaru k hlubokému polibku. Jejich postavy se tyčí
nade mnou a proplétají se mezi sebou. Představa, že můj bratr
právě ochutnává ústa, které nejspíš ještě pořád chutnají
po mém spermatu, je ta nejvíc sexy, jakou jsem kdy měl. Kdysi bych
si myslel, že jsem divný, ale... Zrovna teď jsem v posteli se svým
bratrem a jeho přítelem a opravdu si to užívám. Nikdy by mě
nenapadlo, že něco takového někdy zažiju, a že se mi to dokonce
bude líbit...
Itachi
a Deidara se od sebe najednou odtáhnou a jejich pohledy směřují
mým směrem. Pak se zase otočí a chvíli si něco šeptají. Pak
se jejich pohledy opět zaměří ke mně...
"Sasuke,
zlatíčko...," zašeptá Deidara, "řekni, jak bys to
chtěl? Povídej, co bys chtěl..."
"Co...
co bych... měl chtít, já...," zakoktám se. Moc dobře vím,
co má na mysli, ale... Já o takových věcech nikdy nemluvil.
Nemusel jsem. A vlastně ani nevím, co chci.
"Sasuke,
broučku... Pověz, chceš, aby tě jeden z nás ošukal, nebo se
toho chceš ujmout ty?," zasměje se Deidara a já v tu chvíli
ztuhnu. Vystřelím do sedu a snažím se ten šok z toho, co Deidara
právě řekl, rozdýchat. Vůbec mi to nejde. Najednou mi však
myslí proběhne cosi jako záblesk, najednou se vzpamatuju a prudce
strhnu Deidaru pod sebe a obrátím ho na bříško.
"Myslím,
že se už rozhodl, Itachi," uculí se Deidara. Pěkně mi pije
krev, zmije blonďatá. Vytáhnu ho na všechny čtyři a prstem
bloudím kolem jeho otvoru. Na jeho tříslech a stehnech jsou ještě
dobře patrné stopy po Itachiho vpádu v podobě zaschlého semene.
Z přemýšlení mě vytrhne až Itachi, který mi podává do ruky
takovou malou podivnou tubičku.
"Kdo
maže, ten jede," zasměje se Deidara a nastaví se mi do ještě
vhodnější pozice pro průnik. Vymáčknu si do dlaně trochu gelu,
který mě zastudí na prstech a váhavě je nasměruju do Deidarova
těla. Ten sebou pod mým dotykem nepatrně trhne, ale drží. Když
přidám druhý prst, Deidara se na moje prsty sám napichuje. Přidám
ještě třetí prst, ale to nejspíš ani nebylo třeba. Deidara je
pořád ještě mírně roztažený po mém bráškovi. Za chvíli
proniknu do tohohle blonďáčka, ve kterém ještě před chvílí
byl můj bratr... Mým tělem projede cosi jako elektrický proud.
Tak mocná vlna vzrušení, která mě donutí už napoprvé prudce
přirazit do jeho těla. Deidara jen tiše zakňučí a stále
poslušně drží. Nehýbu se. Pozoruju svého bratra, který si dělá
pohodlí u Deidarovy hlavy, aby na nás dobře viděl. Tváří se
naprosto neutrálně, ale ta temnota v jeho očích je hlubší než
obvyklé, nasátá silným vzrušením... Jeho pohled se na chvíli
střetne s mým, pak ale Itachi očima uhne a pozoruje svého
miláčka...
Znovu
prudce přirazím do Deidarova těla a ten jen mocně zalapá po
dechu. Sevřu pevně v dlaních Deidarovy boky na těch samých
místech, kde je předtím svíral Itachi. Musel je svírat opravdu
silně, protože jsou na nich dobře patrné modřiny. Itachi se
nezdá...
Chvíli
trvá, než si najdu to správné tempo, které vyhovuje nám oběma.
Tohle nemůžu moc dlouho vydržet. S každým přirazem jsem blíž
a blíž vrcholu a nejde tomu zabránit. Chtěl bych se už konečně
uvolnit, ale na druhou stranu nechci už nikdy přestat. Je to tak
těsný... S holkou by to nikdy takové být nemohlo... Deidara se
rytmicky stahuje a to mě přivádí k šílenství... Nevydržím už
dýl zadržovat svoje steny. Deidara v jedné chvíli přímo
vykřikne.
"Tam...
Tam... PŘESNĚ TAM! OH KURVA...," zavzdychá hlasitě a navádí
moje pohyby přesně tak, jak potřebuje. "Itachi, on... našel
to místo... Našel..." Itachi se jen měkce usmál.
Itachi
si Deidaru přitáhl k něžnému polibku, ve kterém se snažil
tlumit jeho hlasité steny. Deidarovy polibky pomalu sklouzávají z
Itachiho rtů na jeho krk, směřují přes jeho hrudník, bříško,
čím dál níž... Itachi sebou šokovaně trhne, jak jeho úd zmizí
mezi Deidarovými rty.
"Ty
moje blonďatá potvoro...," hlesne Itachi a přitlačí si
Deidarovu hlavu víc do svého rozkroku. "Tohle jsem tak trochu
nečekal..."
Po
chvíli se nám podaří sladit rytmus přírazů do Deidarova
zadečku a úst. Deidara už nevydává ani hlásku, jen tiše a
spokojeně vrní, jako malá mazlivá kočička... Itachiho pohled se
opět střetne s mým a tentokrát se naše pohledy od sebe jen tak
neodpojí...
Itachi
vypadá... nádherně. Jeho dlouhé rozpuštěné vlasy se lepí na
zpocené tváře, ramena a hrudník, celé jeho tělo se leskne
potem. Itachiho lačný pohled jen svědčí o tom, že na mě je
určitě podobně skvostný pohled. Ofina se mi lepí na čelo a já
skoro nevidím, ale vůbec mi to nevadí...
Po
několika nekonečně dlouhých slastných minutách ucítím známé
cukání v rozkroku, které je znamením neúprosně se blížícího
orgasmu. Itachiho výraz se mění z vteřiny na vteřinu, v jednu
chvíli otevře ústa dokořán a jeho hrdlo opustí hlasité
zasténání Deidarova jména. Deidara najednou ztuhne a vymrští se
z Itachiho klína. Mírně se zakucká.
"Dei,
zlatíčko, odpusť," špitne starostlivým hlasem a přitiskne
si Deiho k sobě. Deidara se pomalu ze čtyř zvedá do kleku na
kolenou a natiskne se svými zády k mému tělu. Itachi si klekne
před něj a mocně ho políbí. Stiskne v dlani Deidarův penis a
několika prudkými pohyby přivede svého miláčka k vrcholu.
Deidarův výkřik je umlčený Itachiho rty. Tohle je poslední
kapka... Ještě třikrát silně přirazím, než se udělám
hluboko do Deidarova těla...
Všichni
tři se beze slov svalíme do přikrývek a krátce na to usneme
blaženým, spokojeným spánkem...
OooOoOoOoOoOoOoOoOo
Když
se ráno probudím, cítím se zmatený. Nebyl tohle všechno jen
sen? Bylo to všechno moc dobré na to, aby to byla pravda. Celý
rozlámaný se posadím na posteli a rozhlédnu se kolem sebe. Usnul
jsem v Itachiho posteli. Všude kolem je rozházené oblečení a na
koberci vedle postele se válí moje boxerky. Vedle mě leží to
blonďaté modrooké pometlo. Ahá, takže to nebyl jen sen... Ale
kde je...
"Vstávejte,
vy dva ospalci, oběd už je hotový," ozve se od schodů.
Itachiho hlas mě dokonale probere a já vyskočím z postele jak
neřízená střela. Nasoukám se do boxerek a ještě než opustím
ložnici, podívám se za sebe.
"Deidaro,
budííííčéééék!"
"Ale
já dneska nechci do školy..."
Achjo.
Když
dojdu dolů do kuchyně, Itachi už sedí u stolu a dlabe řízky s
bramborovou kaší.
"Tos
nemohl chvíli počkat?," ukradne mi slova z úst Deidara, který
právě doběhl za mnou. Sotva se vleče, chuďátko pocuchaný...
"Když
vy se tak nemožně loudáte," pousměje se Itachi a pokračuje
v jídle. My s Deidarou jen zakroutíme hlavou a nachystáme si každý
svou vlastní porci. Zatímco já se pohodlně usadím na svou
židličku, Deidara se pořád vrtí ve snaze najít tu správnou
polohu na sezení.
"Copak
copak?," syknu škodolibě. Deidara mě probodne vražedným
pohledem.
"Víš,
milý Sasuke, nějací dva Uchihové mi včera večer pořádně
natrhli zadek, tak si teď asi pár dní nesednu. Nevíš o tom
náhodou něco, hm?," odpoví stejně ironickým tónem hlasu.
Itachi mlčí a pořád se jen záhadně usmívá...
"Není
sladký?," špitne najednou Itachi. Nezbývá mi než tiše
přikývnout.
OooOoOoOoOoOoOoOoOo
"Uhm...
ahoj Hin, promiň, že jsem se ti tak dlouho neozval, nemohl jsem..."
"Sasu,
co se stalo?"
"Byl
jsem s Itachim... a jeho přítelem... a... bylo to fajn... Nezlobíš
se?"
"To
víš, že nezlobím. Byl jsi se svou rodinou. Takže Itachi má
přítele? To je fajn. Tak snad jste si ty společné chvíle užili."
"Jo,
užili."
"Tak
to jsem ráda."
"Víš
Hin, já budu muset zase jít, něco po mě ti dva potřebují a asi
to nepočká..."
"To
je v pohodě, Sasuke. Jen běž, a užij si to."
"Díky,
užiju. Měj se, papa."
Najednou
ucítím něčí dlaně na svých ramenou a horký dech na svém
krku.
Nepochybně
si to užiju.
Žádné komentáře:
Okomentovat